Bradavice, moluska
B
radavice
Bradavice jsou nezhoubné kožní výrůstky, se kterými se setkáváme jak u dospělých, tak u dětí. Přenášejí se přímým kontaktem s nakaženou osobou, ale i kontaktem nepřímý
(návštěva bazénu, použití infikovaného ručníku, hračky apod.) Při léčbě bradavic se využívá různých postupů, mezi které patří drobné chirurgické zákroky, kryoterapie s použitím tekutého dusíku, kauterizace nebo použití lokálních přípravků.
Původce
Lidský papillomavirus (HPV)
napadá keratinocyty nacházející se v kůži nebo na slizních. Způsobuje v nich nezhoubné změny, díky čemuž dochází k tvorbě verruky nebo-li bradavice. Existuje více než 100 typů lidských papillomavirů a jen některé jsou zodpovědné za rozvoj tohoto onemocnění, nejčastěji jsou to HPV 2, 3 a 4. Jiné typy papillomavirů mohou způsobovat genitální bradavice nebo nádorová onemocnění.
Přenos
Bradavice se přenáší přímým kontaktem s nakaženou osobou nebo nepřímým kontaktem, např. použitím infikovaného ručníku nebo při návštěvě bazénu či sauny, kde se lidé pohybují bosi a roznášejí tak virové částice. Zvýšené riziko přenosu je v případě narušeného povrchu kůže – oděrky, škrábance, strupy, ekzém aj. Bradavice se také mohou rozšířit po těle tzv. autoinokulací, tedy když si pacient „roznese“ virové částice dotykem z jednoho místa na druhé.
Léčba
Při léčbě bradavic se využívá různých postupů, mezi nejúčinnější patří stále kryoterapie s použitím tekutého dusíku, event. s použitím lokálních přípravků, event laserové ošetření, kauterizace nebo drobné chirurgické výkony. Ve všech případech však nelze vyloučit, že se neobjeví znovu.
Moluska
Původce
Jedná se o kožní infekční onemocnění vyvolané virem ze skupiny tzv. poxvirů. Vyskytují se zejména u dětí starších než jeden rok. Onemocnění se podobá bradavicím.
Přenos
Infekce se přenáší přímým kontaktem mezi dětmi během hraní, při sportování, ale přenáší se také z infikovaných předmětů, jako jsou hračky či ručníky. Děti trpící ekzémovým onemocněním kůže (atopický ekzém) jsou k získání této infekce náchylnější. Na dospělé se může příležitostně tato infekce přenést od jejich dětí nebo od jiných dospělých během tělesného kontaktu. Jestliže se u dospělého vytvoří moluska ve větším množství, je třeba myslet na možnost snížené obranyschopnosti v důsledku jiné infekce, či používání léků, které obranyschopnost organismu snižují. Jaké jsou příznaky? Moluska vznikají přibližně za 2 týdny až několik měsíců po kontaktu s virem. Projevy jsou jednotlivé nebo mnohočetné. Na kůži nacházíme polokulovité několik milimetrů velké, světle červené, tuhé hrbolky, které mají uprostřed v kleslinku a lze ze středu vytlačit bělavou hmotu. Během několika měsíců se mohou pomalu zvětšovat, až dosáhnou velikosti půl až jednoho centimetru. Zároveň obvykle roste jejich počet, který může někdy dosáhnout i několika desítek. Moluska se často vyskytují na trupu, na krku nebo v podpaží. Také se však mohou vyskytnout v obličeji, zejména na očních víčkách. Zhruba u 10% dětí, zejména u těch, které jsou náchylné ke vzniku ekzému, se mohou v okolí těchto hrbolků vytvořit ekzémová ložiska. U dospělých se moluska vyskytují i na pohlavních orgánech a v jejich okolí v důsledku přenosu během pohlavního styku. Velmi typická je centrální skleslina.
Léčba
Odstraňují se především lokální aplikací k tomu určených přípravků, někdy zmrazením tekutým dusíkem nebo seškrábnutím ostrou lžičkou. Bez umrtvení jsou však tyto léčebné metody pro malé děti bolestivé, a proto je možné před ošetřením použít znecitlivující krém. Někdy postačí jen mechanické vytlačení bělavé hmoty a potření dezinfekčním prostředkem. Moluska mohou i bez léčby po několika měsících zmizet, ale mohou i přetrvávat řadu let. V některých případech po nich zůstávají jizvičky.
